Vývoj dítěte

9. 3. 2010

Pro správný vývoj malého miminka je na prvopočátku jeho života zdrojem veškerých potřebných látek a energie bezesporu mateřské mléko.

Pokud je miminko plně kojeno, doporučují pediatři zavádět nemléčnou kojeneckou stravu po ukončeném 6. měsíci věku. Jestliže malý špuntík nemůže být z jakéhokoli důvodu plně kojen, je optimální zavádět nemléčné příkrmy již mezi 4-5 měsícem věku dítěte (tedy ne dříve než v 16. týdnu, ne později než ve 24. týdnu života).

Kojenecká nemléčná výživa představuje nejen důležitý prvek zabezpečení vyššího energetického příjmu pro správný vývoj dítěte, ale sehrává svou roli i při navykání na nové chutě tak, aby je dítě bylo schopno i v budoucnu lépe akceptovat, a je též i důležitým prvkem pro nácvik jídelních dovedností.

Během prvních tří let života prochází organismus dítěte mnoha změnami. Tyto změny jsou spojeny s rychle se měnícími nároky na nutričně vyváženou stravu. Od narození odpovídá nejlépe těmto nárokům mateřské mléko, které je pro dítě ideální stravou.

Mezi 16.-24. týdnem věku dítěte, ne dříve a ne později, by měly být do jídelníčku zaváděny i další, pevné složky potravy.

Důvodem k časnějšímu zavádění může být jednak váhové neprospívání miminka a jednak hlad i po neomezeném kojení. Nejlepším řešením je poradit se o době zavádění nepevné složky stravy do jídelníčku miminka se svým pediatrem, který je zcela jistě schopen posoudit individuální rozdíly a vývoj každého miminka jednotlivě.

Zavedení pevné složky potravy do jídelníčku miminka však neznamená vyloučit kojení nebo umělou mléčnou složku potravy. Zavádění těchto jednotlivých složek by mělo být postupné, a to zejména s ohledem na odhalení eventuelní alergie na některou ze složek potravy. Nejdříve je tak doporučováno zavádět zeleninové jednodruhové příkrmy, a to obvykle spolu s polední porcí mléka a posléze místo ní.

Nejprve je miminku nabízena jedna, dvě nebo tři lžičky hladce rozšlehaného jednodruhového zeleninového pyré. Postupem času, v průběhu 2-3 týdnů, jsou již podávány vícesložkové zeleninové příkrmy, a to již i s přídavkem masa, tedy tzv. masozeleninové kojenecké výživy. Následně jsou také zaváděny i ovocné příkrmy, zpravidla jako dopolední porce potravy. Ovocná pyré, resp. ovocné kojenecké výživy,by již neměly být doslazovány. Nový druh ovoce by měl být podáván samostatně k posouzení eventuelní individuální nesnášenlivosti.

Obsah sacharidů by neměl překračovat 20g/100g příkrmu. Ovocný příkrm je možné přimíchávat i do mléčných kaší či neslazených jogurtů.

S přibývajícím věkem zkonzumované množství této pevné složky samozřejmě stoupá, stejně tak jako by se měla měnit i jeho skladba a konzistence.

V pozdějším věku, někdy kolem 7. měsíce, je již žádoucí, aby se v pyré vyskytovaly nejdříve malé, následně i větší kousky potravy.

Zavádění pevné složky potravy do ukončeného 24. týdne, tedy 6. měsíce, je také důležité s ohledem na rozvoj jeho dovedností, kdy by se miminko mělo naučit žvýkat a polykat. Za neméně důležitý aspekt u malého miminka je považováno zavádění pevné složky potravy do jeho jídelníčku. S tím souvisí i lepší schopnost akceptace nových chutí.

Malé miminko by také mělo mít dostatečný přísun tekutin, které jsou nejdříve abezpečovány mateřským mlékem a posléze, se zaváděním pevných složek potravy, by měly být tekutiny doplňovány i jinak.

Vypité množství vody, čajů nebo kojeneckých nápojíčků by nemělo na počátku nikterak omezovat množství vypitého mateřského mléka nebo formulí. Neměly by také obsahovat více než 15 g/100 ml sacharidů.

Nápoje tohoto druhy by měly být optimálně podávány z hrníčků, nikoli z lahví s dudlíkem, neboť neustálé smáčení zoubku nebo i jen dásní, ve kterých jsou zoubky založeny, může mít za následek častější rozvoj zubního kazu.

V ranném dětství je také považováno za vhodné podávání kojeneckých nápojíčků obohacených o vitamíny a minerály.