Vhodné druhy potravin pro nejmenší: Mléko a mléčné výrobky

1. 2. 2011

Začínáme s mléčnými výrobky

Zavádění mléka a mléčných výrobků do dětské stravy je pro řadu rodičů často velikým otazníkem. O tom, že je mlíčko pro děti nesmírně důležité, asi není potřeba diskutovat. Kdy ale nastává ten správný čas zařadit ho do jídelníčku malého mlsouna? Jaké typy mléčných výrobků jsou pro křehký organismus dítěte prospěšné a kterým je lepší se raději vyhnout? Na tyto a další otázky budeme hledat odpovědi.

Nejpřirozenější strava

Minimálně do 10. měsíce života není trávicí soustava malého človíčka ještě řádně vyvinutá (plně dozrává až kolem 3. roku), nemůže proto trávit stejnou potravu jako dospělí lidé okolo něj. Jedinou stravou v průběhu prvních čtyř měsíců by proto mělo být jen a pouze mateřské mléko, které děťátku dodává správný poměr živin, ale také důležité obranné látky, a navíc je pro dětský organismus velmi dobře stravitelné.

Teprve později, nejdříve od ukončeného čtvrtého měsíce, je vhodné opatrně zavádět nejrůznější ovocné a masozeleninové příkrmy. Přesto by mateřské mléko mělo v dětském jídelníčku hrát prim, a to až do šestého měsíce, neboť je cenným zdrojem životně důležitých živin, podporuje imunitu dítěte a napomáhá správnému trávení. Kojit je potom bez problémů možné až do dvou let věku dítěte, samozřejmě již jen jako doplněk pevné stravy.

Někdy však kojení z nějakého důvodu není možné. V tom případě je nutné přistoupit k umělé kojenecké výživě, která je v současnosti svým složením mateřskému mléku nejbližší.

Kravské mléko – ano, nebo ne?

Na kravské mléko by si maminky rozhodně měly dávat velký pozor. Obsahuje sice celou řadu živin pro správný růst a imunitu dítěte, na druhou stranu však může způsobit spoustu nepříjemností. Vytlačuje ze stravy kojence mateřské mléko, což je pro děťátko nejpřirozenější a v počátku života také nejdůležitější zdroj energie. Neupravené kravské mléko má příliš vysoký obsah bílkovin a minerálů, zejména sodíku, a naopak nízký obsah železa, čímž může způsobit potíže s vylučováním a často vede až k poruchám hospodaření organismu s tekutinami a následné dehydrataci, jež je pro děťátko velmi nebezpečná. V důsledku toho se dostavují nepříjemné průjmy a někdy dokonce i zvracení. Málokdo ví, že mlékem můžete malému strávníkovi vypěstovat i dlouhodobé následky, jako je alergie, astma či atopický ekzém!

Jedinou vhodnou a adekvátní náhradou mateřského mléka je pouze umělá kojenecká výživa upravená podle přísných kritérií tak, aby přesně odpovídala zažívacímu systému vašeho dítka.

Umělá mléčná výživa pro kojence sice většinou bývá vyrobena na bázi kravského mléka, je však důsledně upravována tak, aby se složení co nejvíce podobalo mateřskému mlíčku, a co nejvíc tedy odpovídalo fungování malého tělíčka. Bílkoviny a minerály jsou optimálně namíchané, přidávají se rostlinné tuky, železo a vitamíny a upravuje se rovněž obsah vápníku a fosforu. Kojenecké mléko je zkrátka připravované ve správném poměru speciálně pro daný věk dítěte, takže nedochází ke zmiňovanému nežádoucímu přetěžování trávicího traktu.

Zvláštní pozornost je třeba dávat na odstředěné či nízkotučné kravské mléko, které může dětský organismus ochuzovat o mastné kyseliny důležité pro vývoj zejména nervového systému a které navíc obsahuje více bílkovin, než je potřeba.

Všeobecně platí, že před 9. měsícem věku by dětem nemělo být podáváno neupravené kravské mléko a ani žádné jiné mléčné výrobky ve větším množství. Někteří odborníci dokonce doporučují ředit kravské mléko s vodou v poměru 1:2 až do věku 3 let! V malém množství je však možné přidávat mléko a mléčné výrobky do příkrmů již od 5. měsíce a kolem prvního roku života mohou být pozvolna zařazovány do dětského jídelníčku či jako jedna z přísad do dětských pokrmů.

Fermentované mléčné výrobky: dobrůtky pro zdravé trávení

Děti si většinou fermentované výrobky oblíbí velmi rychle. Výhodou je, že tyto produkty jsou zároveň ve většině případů prospěšné i pro dětské zdraví.

Fermentace je vlastně proces, pomocí něhož výrobci mléčných výrobků zvyšují trvanlivost svých produktů. Krom toho však podle nejnovějších průzkumů mají také mnoho pozitivních přínosů. Údajně snižují cholesterol a mohou sloužit jako prevence mnoha onemocnění jako ateroskleróza, některé alergie či rakovina. Fermentace většinou probíhá díky celé řadě nejrůznějších bakterií včetně užitečných probiotik, která mají podle posledního sledování příznivý efekt na výskyt a trvání dětských průjmů. Užitečná probiotika naleznete mimo jiné i v ovocných přesnídávkách Hamánek BabySmoothies s prebiotiky, která účinně upravují citlivé dětské zažívání.

Fermentovaná mléka jsou nutričně podobná těm nefermentovaným, pouze část laktózy je rozložena na glukózu a galaktózu. Jsou také výborným zdrojem živin, např. vápníku, bílkovin, fosforu a riboflavinu. Dva nejběžnější fermentované mléčné výrobky obsahující prebiotika jsou jogurty a sýry.

Jogurty pro nejmenší

Jogurty patří mezi nejzdravější potraviny, takže je jasné, že by v dětském jídelníčku rozhodně neměly chybět. Obsahují látky napomáhající správnému trávení, podporují imunitu a samozřejmě je v nich obsažena spousta bílkovin a vápníku.

Samotný jogurt je možné opatrně začít podávat od 6.-9. měsíce. Pokud je dítě alergické na mléčnou bílkovinu, raději ještě počkejte, případně se poraďte se svým dětským lékařem. Zvolený jogurt by neměl obsahovat konzervační látky ani umělá sladidla. Vybírejte spíše jogurty polotučné se zhruba 2-5 % tuku. Naopak se vyhněte nízkotučným jogurtům, výrobkům z kozího či sojového mléka a smetanovým jogurtům, které jsou pro děti hůře stravitelné (ty je možné podávat nejdříve od 1. roku života). Už od 5. měsíce svému broučkovi můžete dopřát některou z ovocných přesnídávek Hamánek s mléčnou složkou v podobě speciálně upraveného jogurtu či tvarohu, které jsou cenným a zejména chutným zdrojem bílkovin a vápníku nutných pro správný růst kostí a zoubků.

Není sýr jako sýr

Sýry většinou malým nezbedům docela chutnají, ne všechny jsou však pro ně úplně vhodné. Ačkoliv reklamy často propagují tavené sýry jako vhodnou dobrůtku pro děti, ve skutečnosti právě tavené sýry společně s plísňovými patří k nejnevhodnějším mléčným výrobkům. Sáhněte raději po měkkých, termizovaných sýrech, které se dobře roztírají, mají nejnižší obsah solí a dětské tělíčko z nich dokáže vápník velmi dobře využít. Dětem je můžete nabídnout po dovršení 6. měsíce. Tvrdé sýry podáváme až po 1. roce života, neboť jsou pro děti hůře stravitelné než zmiňované měkké sýry. Snažte se pokud možno úplně vyhnout taveným sýrům, které obsahují tavicí soli, fosfor a poměrně velké množství tuku.

Na co si dát pozor?

Nejrizikovější jsou pro malé strávníky výrobky z nepasterizovaného a nízkotučného mléka. Tyto produkty jsou většinou určeny lidem, kteří mají problémy s váhou nebo s hladinou cholesterolu v krvi. Dětem, a to i když mají nadváhu, není vhodné nízkotučné produkty podávat, neboť jsou ochuzeny o celou řadu důležitých složek a opět mohou způsobit problémy s křehkým zažíváním. Nevhodné jsou také naopak velmi tučné mléčné výrobky, jako je smetana a různé dezerty, které děti sice mají rády, ale které až příliš rychle pokryjí doporučený denní příjem nenasycených tuků.

Zvýšenou pozornost věnujte plísňovým a zrajícím sýrům, které jsou pro děti vhodné nejdříve od třetího roku. Vyhněte se raději také měkkým taveným sýrům. Při jejich výrobě jsou často používány tzv. tavicí soli, zejména fosforečnany (s výjimkou bio tavených sýrů, u nichž se většinou používají jiné složky). Tyto látky sice zabezpečují správné ukládání vápníku do kostí, ale ve velkém množství organismu spíše škodí, neboť způsobují nerovnováhu mezi fosforem a vápníkem v těle. V krajním případě mohou dokonce způsobit odplavování vápníku z těla a vážné oslabení kostí a zubů! Proto nejsou tavené sýry pro děti, které se neustále a rychle vyvíjí a rostou, příliš vhodné. Přijatelnější a mnohem zdravější jsou termizované sýry, do nichž se tavicí soli nepřidávají.

Příděl mléka nenahradí ani nejrůznější „mléčné tyčinky“ či průmyslově vyráběné pudinky. Tyto sladké dobroty sice dětem chutnají víc než obyčejný jogurt, ale moc pozitiv do stravy nepřinesou. Jsou přeslazené a obsahují hodně konzervačních látek, které dětskému organismu spíše uškodí.

Při výběru mléčných výrobků do jídelníčku dítěte je vhodné všímat si několika faktorů, zejména tučnosti a složení produktu. Pro malé strávníky jsou nejvhodnější polotučné výrobky (sýry do 45 % tuku, jogurty do 5 % tuku) a ty, co neobsahují příliš barviv, ochucovadel a konzervantů.

Denní příděl mléčných výrobků je důležitý pro děti i dospělé

Mléko a mléčné výrobky jsou pro dětský vývoj velmi důležité a měly by tvořit podstatnou část jejich jídelníčku. A mléku by se neměli vyhýbat ani jejich rodiče! Malé děti ve věku 2-4 let by měly kvůli zvýšené potřebě vápníku mít denně v jídelníčku průměrně dvě porce mléčných výrobků (například vypít dva hrnečky mléka), děti nad 4 roky jednu až dvě porce mléka a dospělí minimálně jednu porci. Příděl mléka se vyplatí dodržovat, neboť má pro organismus celou řadu zdravotních plusů - především představuje nepostradatelný zdroj bílkovin, vápníku, vitamínů a minerálních látek pro lidské tělo. Servírujte proto mléčné výrobky nejen svému malému strávníkovi, ale nezapomínejte ani na sebe! Mléko je totiž potřebné v každém věku.

Článek byl vytvořen ve spolupráci s výživovým specialistou RNDr. Petrem Fořtem, CSc.