Hamánek - 0-4 měsíce

Dospělí se snaží masitá jídla omezit a zvláště „červené“ maso nahradit „zdravějším“ drůbežím. Pro dětský jídelníček však platí opak. Děti by měly dostávat dostatek masa a na kvalitní hovězí či vepřové by se nemělo zapomínat.

Těhotenství po čtyřicítce by bylo před třiceti lety raritou. Dnes na tom není nic divného. Čím dál tím víc žen se rozhoduje pro miminko v pokročilejším věku a mají pro to svoje důvody. Je ovšem potřeba počítat s tím, že až z jejich miminka vyroste klátící se puberťák, nebudou mít daleko do důchodu. Nebo si naopak díky pozdnímu mateřství prodlouží mládí?

Sourozenci. Časté téma, které maminky rozebírají nad kávou i v internetových diskuzích. Není výjimkou, že se svěří s pocitem, že jedno z dětí mají raději než ostatní. Nebo si to alespoň myslí. Jak je to s mateřskou láskou? Máme ji „dělit“ mezi děti rovnou měrou?

Posaďte se do potemnělé místnosti a počkejte, dokud si oči nepřivyknou na šero. Po chvíli začnete rozeznávat obrysy předmětů kontrastující s pozadím. Nic víc nevidíte. Asi takhle vnímají svět oči nejmenší miminka, jenom světleji. Zrak se vyvíjí ještě dlouho po porodu a trvá šest až osm let, než dozraje na úroveň dospělého člověka.

Magazínu Hamánek poskytla exkluzivní rozhovor o mateřství půvabná herečka Andrea Růžičková, která se u nás proslavila rolí v seriálu Vyprávěj (ještě pod svým dívčím příjmením Kerestešová). S manželem Mikolášem Růžičkou nyní prožívají nejkrásnější životní období, kdy jsou zamilovaní nejen do sebe, ale především do svého syna Tobiáše, který se jim narodil loni v létě.

Vaničkování, neboli plavání a cvičení s miminky v „dospělácké“ vaně, se v posledních letech těší čím dál větší oblibě. Proč se jedná o skutečně užitečnou aktivitu, kterou stojí za to s miminkem provozovat?

„Pořád jen uklízím. Každý den tím strávím nejmíň tři hodiny,“ stěžovala si kamarádka Jana, maminka dvou předškolkových dětí, která si doma přivydělává překlady odborných textů. „S manželem se kvůli nepořádku v bytě obden hádáme.“ Když jsem jí navrhla, aby si pořídila paní na úklid, jen zdvihla oči v sloup. „Prosím tě, do toho našeho 2+1? Nejsme žádná honorace!“

Rodiče novorozených miminek mají pocit, že hlavní náplní dne je výměna plenek. Přebalovací pomůcky proto tvoří velkou část výbavičky pro miminko. Zatímco někomu stačí obyčejná přebalovací podložka, ubrousky a krém na zadeček, některé domácnosti jsou vybavené speciálními koši na pleny a jinými vychytávkami.

U kávy se o nich nemluví. A někdy se to nehodí ani po dvou deci vína. Co si myslíte o mateřských tabu, která si maminky nechávají pro sebe a svěří se s nimi jen nejbližším osobám?

Manipulace s miminkem, jako zvedání, nošení, chování, pokládání, tišení při pláči, přetáčení, přebalování, koupání – tomu všemu se souhrnně říká handling. Veškeré naše doteky by měly respektovat psychomotorický vývoj miminka a jeho potřeby.

Málokdy se stydím tak, že bych se nejraději propadla do země. Po té čtyřhodinové cestě do Hurghady jsem ale měla chuť zahrabat se nejmíň metr do země. To ovšem nešlo, protože jsme se nacházeli na palubě letadla. Cestující, kteří při vystupování míjeli naši uličku, měli vesměs stejné reakce. Někteří utrousili „fuj“, jiní zdvihli pohoršeně obočí, jedna paní vyjekla. Neusmívala se ani letuška, kterou jedenapůlletý Máťa polil během letu limonádou. Pod sedadly byla hotová spoušť, která vyjadřovala synkovu nespokojenost s výběrem dopravy. A to jsem se vážně moc snažila, aby to klaplo. Dlouho, ale opravdu dlouho potom jsem se s Máťou do letadla neodvážila.

Sedím zasněně nad katalogem cestovní kanceláře, která slibuje, že mě vezme za hranice všedních dnů. Bílý písek se střídá na obzoru s blankytně modrým mořem, já v hedvábné tunice a květy ve vlasech ležím na lehátku a líně usrkávám z exotického drinku.

Maminky se často ptají, jak na první příkrmy. Kdy začít, kolik by mělo děťátko sníst, nutit ho do jídla? Abychom vám ulehčili zavádění příkrmů, zodpověděli jsme pro vás sedm nejfrekventovanějších dotazů.

Člověk by řekl, že tohle téma už je tak obehrané, že nikoho nezajímá. A přesto na něj s kamarádkami narážíme zas a znovu. Tchyně! „Když zjistila, že nosím malého v šátku, volala našim a ptala se, jestli nám nemá přidat na kočár,“ směje se Jitka. Ale známe to. Stokrát nic může umořit i zkušenou matku. Namísto psychoterapie jsme s kamarádkami nad skleničkou vypracovaly typologii tchyní. Jen tu ideální jsme do seznamu nezahrnuly. Je totiž příliš nudná. Laskavá stařenka, která se nikdy na nic neptá, peče povidlové buchty, kdykoliv ochotně pohlídá a bydlí tři sta kilometrů daleko.