Dlouho jsem si myslela, že Vlaďka buduje kariéru a na děti nemá ani pomyšlení. Zdálo se, že jediným tématem je pro ni práce. Když jsme se sešly před Vánoci jen ve dvou, svěřila se mi, že by lusknutím prstu vyměnila podnikání za mateřskou, ale má problémy s otěhotněním. Snažení o miminko prý trvá už tři roky.
Chci miminko, ale nejde to. Snažíme se o miminko už dlouho. Nemůžu otěhotnět... Kolem mne je podobných případů čím dál tím víc. Vlaďka s manželem se spoléhali rok a půl na přírodu, a když se dvě čárky na testu stále neobjevovaly, obrátili se na specializované pracoviště. Nejdřív prošli celou řadou testů, které překvapivě ukázaly, že žádný objektivní problém neexistuje. S optimismem se vrhli do IUI, tedy do umělé inseminace, která dopraví spermie „zkratkou“ do dělohy. U druhého pokusu už byli skeptičtější, po čtvrtém neúspěšném IUI začali propadat beznaději. Teď stojí před rozhodnutím, zda se pustit do komplikovanější metody IVF, která spočívá ve spojení spermie s vajíčkem mimo tělo maminky. Vlaďka se obává nutné hormonální stimulace a také finanční náročnosti. Ze zdravotního pojištění se totiž hradí jen tři pokusy.
Když se nedaří otěhotnět, odnáší to především psychika. Vlaďka mi vyprávěla, že během dvou let jejich snažení o miminko postupně otěhotněly a porodily čtyři kamarádky z vysoké, dvě kolegyně z práce a švagrová. Švagrová jako dvojnásobná matka jí pak udílela „cenné rady“. Mezi nejlepší patřilo doporučení, aby manželé odjeli na dovolenou a přestali na „to“ myslet. Tchyně zase Vlaďku trápila každý měsíc dotazem, jestli už „to“ bude. Kamarádky, které netušily, že se Vlaďce nedaří otěhotnět, ji přesvědčovaly, aby se přestala soustředit na podnikání a pořídila si konečně dítě. Vlaďka se mi svěřila, že neví, co je horší. Nechat si problém pro sebe a vyslechnout si občas poznámku, že „už má čas“? Nebo jít s pravdou ven a nechat si udílet dobré rady a tipy na všemožné čaje a preparáty, kterých už má doma tuny?
Po rozhovoru s Vlaďkou jsem nevěděla, jak s ní mám dál mluvit. Zmiňovat děti, které jsou pro mě dost častým a přirozeným tématem? Nebo si dávat pozor a tématu dětí se striktně vyhýbat? Nakonec jsem se Vlaďky jednoduše zeptala a dozvěděla jsem se, že mluvit o „cizích“ dětech jí vůbec nevadí. Štvou jí neustálé dotazy a doporučení. Ale už prý přišla na to, jak se bránit zvědavým sousedkám. Na dotaz „kdy to bude“, prohlásí, že je těžká kariéristka a dítě si nehodlá pořídit před třicítkou. A je ticho.
Co si myslíte o radě „nemyslete na to“? Funguje?
Vaše maminka Hanka
Foto: Shutterstock
Mám v živé paměti obrázek batolete navlečeného v kombinéze, které se hystericky zmítá v kaluži rozbředlého sněhu mezi střepy po silvestrovské veselici. Nacpat ho do kočárku je prakticky nemožné. Ale bez něj se nehneme ani o centimetr. Co teď?
Dva dny ve školce po nemoci a pak zase týden doma s velkou rýmou a bolavým ouškem. Tak se to táhne celý podzim a zimu, někdy i jaro. Dítě se doma nudí, matka šílí, dětská lékařka jen opakuje, že je to v prvních školkových letech normální. Co s tím?
Strávila jsem jeden prázdninový týden na chatě s kamarádkou, jejím ročním synkem a pytlem rohlíků. Rohlík zvaný lidově „gumák“ se totiž ukázal jako nejlepší lék na všechny strasti batolete.
Některé otázky je lepší nepokládat. Zvlášť pokud proti vám stojí nastávající maminka po probdělé noci, která už si sotva vidí na špičky u nohou. Pozor, hormony dokáží hodně. Nedivte se, že některé těhotné jsou ostré jako břitva!
Hledáte místo, které bude odpovídat vašim náročným požadavkům a které poskytne prostor i pro vaše děti?
Pokožka miminka je velmi citlivá a náchylná k nejrůznějším alergickým reakcím, vyrážkám a ekzémům, proto je nezbytné dbát na správnou péči o jeho oblečení, abychom předcházeli podráždění. Jak správně prát a žehlit oblečení pro miminka?
Každá milující maminka chce pro své děťátko jen to nejlepší, a to se týká samozřejmě i jídla. Některé maminky připravují domácí stravu a doplňují ji kupovanou kojeneckou výživou, jiné příkrmy převážně kupují a občas něco uvaří. Ty se někdy setkávají s názorem, že to pro jejich dítě není dobrá volba. Vybrali jsme několik nejčastějších argumentů proti kupované kojenecké výživě a pokusili se na ně odpovědět. Vycházeli jsme při tom z postupů při výrobě Hamánkových kojeneckých výživ.
A zase pláč a skřípění zubů. To druhé v mém podání, protože dvouměsíční Máťa nebyl ještě chrupem vybaven. To bude tím kozím sýrem s brusinkami, míní moje matka, babička vřeštícího kojence. Snědla jsi večer topinku s česnekem, připomíná mi včerejší prohřešek rozespalý manžel. Neměla jsi k obědu čočku? Sýr? Brokolici? Utopence? Brambory? Nakládané okurky?
