Zatímco některé maminky zůstávají s dětmi doma do jejich třetích narozenin a s tím spojeného nástupu do školky, užívají si „rodičovskou dovolenou“ a zpátky do práce nespěchají, jiné už po roce od porodu mění mateřské povinnosti za pracovní. A některé dokonce i dříve. Jak dlouho je potřebné zůstat s miminkem doma a kdy je správné vrátit se do práce?
Odpovědi na tyto otázky jsou individuální a i názory odborníků se různí. Část dnešních maminek krátce po porodu vyžaduje určitou míru seberealizace, chtějí udržovat pracovní a společenské kontakty a nezasvětit svůj život na tři až čtyři roky jen běhání kolem miminka a klábosení s ostatními matkami na pískovištích. Řada z nich už zjistila, že je možné skloubit mateřskou dovolenou s prací, ať už na částečný pracovní úvazek, anebo na plný úvazek za pomoci babiček, chůvy či soukromých jeslí. V mnoha rodinách si pak rodiče prohodili tradiční role a o dítě přes den pečuje otec.
„Nepopírám to, že mateřství je nejkrásnější období v životě ženy, ale to neznamená, že musím doma s dítětem zůstat čtyři roky. Já jsem po půl roce pocítila, že potřebuji zpátky mezi lidi. Miluju chvíle s naší Aničkou, ale chyběla mi práce, měla jsem pocit, že doma se vytrácí moje osobnost, ztrácela jsem sebevědomí, před manželem jsem se cítila jenom jako hospodyňka,“ začíná své vyprávění 33letá Iva. A tak se rozhodla pro chůvu, která k Ivě domů docházela tři dny v týdnu. „Anička si na naši chůvu brzy zvykla, neměla problém ani s odstříkaným mlékem, které pila z lahvičky. A já jsem na tři dny v týdnu začala chodit do práce. Byla jsem šťastná, že mi šéf tento poloviční úvazek schválil. Jinak bych se asi doma zbláznila,“ směje se Iva.
Když byl Aničce rok, rodiče ji začali dávat na čtyři hodiny denně do soukromých jeslí. „Byla tam nejmladším dítětem. Ještě ani nechodila. Nikdo z mých přátel to nemohl pochopit, byla jsem v jejich očích krkavčí matka. Spousta kamarádek a tak trochu i obě naše babičky mě za to odsuzovaly, ale já jsem toho nikdy nelitovala, mateřství jsem si užila i tak,“ říká Iva.
Brzký návrat žen do práce po porodu mívá nejčastěji tři důvody. Do první skupiny spadají aktivní ženy, které byly zvyklé věnovat své profesi hodně času. Nemusejí to nutně být „kariéristky“, jak jsou někdy hanlivě nazývány, jsou to zkrátka ženy, které si vybudovaly nějakou pozici či dobré jméno a klientelu, a to nejen manažerky, byznysmenky či lékařky, ale také majitelky obchůdků, kaváren apod. Někdy bývají za své jednání odsuzovány, ale berme v potaz to, že to pro ně mnohdy nemusí být jednoduché, že možná mají výčitky svědomí, ale tyto maminky musí během mateřství myslet na to, co bude za pár let, až jim děti povyrostou.
Druhou skupinou jsou matky, které se ocitly v tíživé finanční situaci. Sice by rády s dítětem zůstaly doma delší dobu, ale rodina na tom není finančně nejlépe (nebo zůstaly na výchovu samy), a tyto ženy zkrátka potřebují vydělávat, aby zvládly chod domácnosti. A třetí skupina, do které patří i Iva z prvního příběhu, do práce chodit nemusí, netlačí je potřeba vydělávat, jen prostě chtějí pracovní kontakt s lidmi.
Spousta maminek brzy po porodu zjistila, že je možné skloubit mateřskou dovolenou s prací. Pokud pracovat z jakéhokoli důvodu chtějí, neodsuzujme je za jejich volbu.
Odsuzovat jednu či druhou skupinu žen rozhodně není na místě. „Já razím heslo: Spokojená matka –spokojené dítě,“ vysvětluje Iva a nelze jí upřít pravdu. Pakliže rodičům tento způsob vyhovuje, matka se cítí spokojeně a sebevědomě, pak tyto pocity přenese i na svoje dítě. To bude mít raději vedle sebe maminku usměvavou a pohodovou než tu vystresovanou, vyčerpanou a nespokojenou – i za cenu toho, že s ní nestráví 24 hodin denně. Ostatně v dřívějších dobách bylo zcela běžné, že se matky vracely do zaměstnání krátce po porodu a děti umisťovaly do jeslí. Zeptejme se svých rodičů a prarodičů, odkdy jsme navštěvovali předškolní zařízení a jak dlouho byly naše maminky a babičky na mateřské. Možná budete překvapeni, že se nejedná o trend dnešní doby. V 60. letech zůstávaly ženy s dítětem doma běžně jen do jednoho roku věku dítěte.
Pohled (českého) psychologa
Pro biologickou ochranu dítěte je téměř nezbytné, aby se mu matka plně věnovala alespoň v šestinedělí. Čeští dětští psychologové často uvádějí, že přiměřenou dobou, po kterou by matka měla zůstat se svým dítětem doma, je hranice dvou a půl až tří let a poté dítě začít postupně zařazovat do péče mimo rodinu, většinou do mateřské školy. Psycholog Karel Humhal upozorňuje na to, že nepřetržitý kontakt by matka s dítětem měla mít ideálně zhruba do jednoho roku věku. Pokud by novorozence pravidelně opouštěla na delší dobu, mohla by u něj vzniknout tzv. anaklitická deprese (tj. separační syndrom, který vzniká u malých dětí v důsledku jejich oddělení od matky).
Rodičovská u nás…
„Já si myslím, že mateřství je v životě ženy něco tak výjimečného, že by si to měla dosyta užít. Vždyť kolikrát za život se to bude opakovat? Jednou, dvakrát, maximálně třikrát? Tak proč spěchat do práce? V práci strávím dalších třicet let, ale děti jsou malé jen krátce!“ říká 36letá Radka, která byla s oběma svými dětmi doma po dobu tří let. Pravdou je, že Česká republika patří mezi země s nejdelší mateřskou dovolenou na světě. Čtyřleté pobírání rodičovského příspěvku je v Evropě nejvyšší, v ostatních vyspělých zemích není výjimkou, že rodičovská dovolená trvá i méně než jeden rok.
… a v zahraničí
V zahraničí to často funguje jinak. Podle mezinárodních odborníků menším dětem rozhodně neškodí, když jsou z důvodu pracovního vytížení rodičů umístěny do předškolního zařízení nebo do péče kvalitní placené hlídací služby už dříve než ve věku 2,5 roku. Takovou zkušenost má i 35letá Aneta, která se provdala za Portugalce. „S prvním dítětem jsem byla v Čechách doma tři roky, tady v Portugalsku je to ale velký rozdíl, máme nárok jen na 13 týdnů mateřské a celkově můžu s dítětem zůstat doma jen půl roku,“ říká dnes dvojnásobná maminka. Podobně „přísný“ sociální systém nemají jen v Portugalsku, ale třeba také v USA.
Jistě jste i vy už byli mnohokrát svědky „soupeření maminek“. Jedna to dělá tak a myslí si, že to dělá nejlépe, druhá to podle ní dělá špatně. „V českém prostředí jsme bohužel svědky vyhrocování tohoto dilematu až takřka na neúnosnou úroveň. Výsledkem je obviňování a stigmatizace matek, které to dělají jinak – matek pracujících, matek, jejichž partner si bere část rodičovské dovolené a ony jdou do práce, či matek osamělých, které prostě do práce jít musí. Ale i matky, které pracují, tráví se svým dítětem přibližně polovinu jeho bdělého času. Pokud se zbylý čas rozdělí mezi otce dítěte, babičky a další osoby z rodiny nebo pobyt v kvalitních jesličkách či školce, má podle mého názoru dítě ideální podmínky pro rozvoj,“ uvádí socioložka Radka Dudová na Stránkách pro živou rodinu PhDr. Evy Labusové. Proč ve výchově dětí soupeřit? Nechme rozhodnutí o tom, za jak dlouho po porodu se vrátit do práce, na každé mamince. Každá maminka to totiž cítí jinak, každá sama nejlépe ví, co je nejlepší pro dítě, pro ni samotnou a pro její rodinu.
Hamánek č. 17, podzim 2014
Foto: shutterstock.com
Mám v živé paměti obrázek batolete navlečeného v kombinéze, které se hystericky zmítá v kaluži rozbředlého sněhu mezi střepy po silvestrovské veselici. Nacpat ho do kočárku je prakticky nemožné. Ale bez něj se nehneme ani o centimetr. Co teď?
Dva dny ve školce po nemoci a pak zase týden doma s velkou rýmou a bolavým ouškem. Tak se to táhne celý podzim a zimu, někdy i jaro. Dítě se doma nudí, matka šílí, dětská lékařka jen opakuje, že je to v prvních školkových letech normální. Co s tím?
Strávila jsem jeden prázdninový týden na chatě s kamarádkou, jejím ročním synkem a pytlem rohlíků. Rohlík zvaný lidově „gumák“ se totiž ukázal jako nejlepší lék na všechny strasti batolete.
Některé otázky je lepší nepokládat. Zvlášť pokud proti vám stojí nastávající maminka po probdělé noci, která už si sotva vidí na špičky u nohou. Pozor, hormony dokáží hodně. Nedivte se, že některé těhotné jsou ostré jako břitva!
Hledáte místo, které bude odpovídat vašim náročným požadavkům a které poskytne prostor i pro vaše děti?
Pokožka miminka je velmi citlivá a náchylná k nejrůznějším alergickým reakcím, vyrážkám a ekzémům, proto je nezbytné dbát na správnou péči o jeho oblečení, abychom předcházeli podráždění. Jak správně prát a žehlit oblečení pro miminka?
Každá milující maminka chce pro své děťátko jen to nejlepší, a to se týká samozřejmě i jídla. Některé maminky připravují domácí stravu a doplňují ji kupovanou kojeneckou výživou, jiné příkrmy převážně kupují a občas něco uvaří. Ty se někdy setkávají s názorem, že to pro jejich dítě není dobrá volba. Vybrali jsme několik nejčastějších argumentů proti kupované kojenecké výživě a pokusili se na ně odpovědět. Vycházeli jsme při tom z postupů při výrobě Hamánkových kojeneckých výživ.
A zase pláč a skřípění zubů. To druhé v mém podání, protože dvouměsíční Máťa nebyl ještě chrupem vybaven. To bude tím kozím sýrem s brusinkami, míní moje matka, babička vřeštícího kojence. Snědla jsi večer topinku s česnekem, připomíná mi včerejší prohřešek rozespalý manžel. Neměla jsi k obědu čočku? Sýr? Brokolici? Utopence? Brambory? Nakládané okurky?
Dobrý den, souhlasím s česk...
Dobrý den, souhlasím s českými psychology. Dítě by mělo alespoň do čtyř let trávit co nejvíce času s matkou. Brzký nástup do školky nebo dokonce do jeslí dítěti škodí. Možná se to neprojeví hned, ale časem určitě.