Na nočním stolku máte vystavenou fotku z ultrazvuku, veškerý volný čas trávíte na internetu vybíráním postýlky, kočárku a přebalovacího pultu a po večerech se mazlíte se všemi těmi čepičkami a ponožtičkami, které jste už nakoupila. Na své nenarozené děťátko myslíte každou hodinu, minutu, vlastně nonstop. A pak slyšíte z úst lékaře větu: „Je mi líto, ale neslyším srdeční ozvy.“ Právě se vám zhroutil svět.
Na uklidněnou ale hned na úvod uvádíme, že dnes už spokojené maminky dvouleté Sáry. Její první těhotenství se vyvíjelo ze začátku zdárně. Prvotrimestrální screening neprokázal žádné vady plodu, všechna další vyšetření proběhla v pořádku. V pátém měsíci však kontrola skončila tragédií. „Ležela jsem na tom lehátku a vesele jsem doktorovi říkala, že je naše holčička dneska nějaká ospalá, že jsem ji od rána ještě necítila se hýbat. On se nezasmál, naopak se mračil čím dál víc a mně začalo být špatně. Z jeho zkoumavých pohledů do monitoru jsem pochopila, že je zle,“ vypráví Klára. Pak její gynekolog vyslovil tu osudnou větu a Klára se za několik minut přímo v ordinaci zhroutila. „Ani nevím, co se dělo dál, byla jsem v úplném šoku, klepala jsem se, jen vím, že tam přijel manžel a potom mě převezli na gynekologicko-porodnické oddělení nemocnice,“ říká.
Klára musela podstoupit vyvolávaný porod mrtvého plodu – pomocí injekce jí byly vyvolány kontrakce a do několika hodin s pomocí epidurální anestezie porodila. „Nezlobte se, ale tuto část bych chtěla přeskočit. Nechci už vzpomínat na to, jak jsem v obrovských bolestech fyzických i těch duševních rodila dítě, které jsem si nemohla odnést domů,“ dodává smutně. Poté v celkové narkóze podstoupila revizi (vyčištění) dělohy a za dva dny byla propuštěna domů. „Bylo ve mně prázdno, díra v srdci, šrámy na duši,“ popisuje. „Celé dny a noci jsem brečela, nechtěla nikoho vidět, byla zlá na manžela, jako by to nebylo i jeho dítě, jeho bolest jsem nevnímala, prožívala jsem jen tu svoji.“ Klára přiznává i to, že se zavírala ve skříni, kde plakala do dětských oblečků nakoupených pro miminko. Po několika dnech trápení už to její manžel nevydržel, vzal všechny věci z výbavy a kamsi je odvezl. „Strašně jsme se kvůli tomu pohádali, ale dneska už vím, že tenkrát udělal dobře,“ říká Klára.
Jak se vyrovnat se smrtí dítěte, byť nenarozeného? Správnost postupu Klářina manžela potvrzuje i psycholožka PhDr. Kateřina Stibalová: „Rozhodně doporučuji si věci z výbavičky nenechávat. Většinou to nejde hned, je třeba počkat, až odezní první smutek. Probírání se výbavičkou může zpočátku sloužit i jako ventil smutnění, čas a místo, kdy a kde je možné plakat. Z dlouhodobého hlediska jde ale spíše o princip sebetrýznění.“ Klára následně na popud manžela i dalších členů rodiny vyhledala psychologa. „Moc mi naše terapeutická sezení pomáhala, díky paní psycholožce jsem si to v hlavě srovnala a byla schopná normálně žít dál.“
Na další gynekologické prohlídce se zdálo vše v pořádku, lékař Kláře sdělil, že děloha se „hojí“ dobře, že má vyčkat alespoň tři menstruační cykly a mohou se pokoušet o miminko znovu. Zároveň ji ujistil, že vrozená srdeční vada neslučitelná se životem, kvůli které srdce plodu přestalo bít, byla bohužel jen špatnou náhodou. Všechny genetické testy jinak vyšly negativně, tedy nic nebrání tomu, aby při druhém těhotenství donosila zdravé dítě. A tak se také stalo. Klára znovu otěhotněla za necelý půlrok od potratu, a ačkoli prožila devět měsíců ve strachu, aby se nic ošklivého neopakovalo, dnes je zase šťastná. Doma kolem ní pobíhá krásná a zdravá dcerka. „Často si na tu bolest ještě vzpomenu, ale díky Sárince se všechny rány na duši víceméně zahojily,“ uzavírá Klára svůj příběh.
Je revize dělohy bezpečným zákrokem? Za jak dlouho může žena znovu otěhotnět?
Při umělém přerušení těhotenství se odstraňuje nejen plodové vejce, ale i děložní sliznice, která vejce vyživuje. Šetrně provedená revize dutiny děložní je bezpečný zákrok. Vzácnou komplikací může být poranění dělohy, eventuálně zánět dělohy po zákroku. Žena by z tohoto důvodu měla dodržovat tzv. šestinedělí, minimálně do příchodu první menstruace. Potrat je důvodem další neplodnosti ženy jen zcela výjimečně. První menstruace po zákroku by se měla dostavit za čtyři až šest týdnů. Aby se minimalizovalo riziko potratu v prvním trimestru, doporučuje se otěhotnět nejdříve po třech menstruačních cyklech, lépe po šesti.
Hamánek č. 22, jaro / léto 2017
Foto: Shutterstock
Mám v živé paměti obrázek batolete navlečeného v kombinéze, které se hystericky zmítá v kaluži rozbředlého sněhu mezi střepy po silvestrovské veselici. Nacpat ho do kočárku je prakticky nemožné. Ale bez něj se nehneme ani o centimetr. Co teď?
Dva dny ve školce po nemoci a pak zase týden doma s velkou rýmou a bolavým ouškem. Tak se to táhne celý podzim a zimu, někdy i jaro. Dítě se doma nudí, matka šílí, dětská lékařka jen opakuje, že je to v prvních školkových letech normální. Co s tím?
Strávila jsem jeden prázdninový týden na chatě s kamarádkou, jejím ročním synkem a pytlem rohlíků. Rohlík zvaný lidově „gumák“ se totiž ukázal jako nejlepší lék na všechny strasti batolete.
Některé otázky je lepší nepokládat. Zvlášť pokud proti vám stojí nastávající maminka po probdělé noci, která už si sotva vidí na špičky u nohou. Pozor, hormony dokáží hodně. Nedivte se, že některé těhotné jsou ostré jako břitva!
Hledáte místo, které bude odpovídat vašim náročným požadavkům a které poskytne prostor i pro vaše děti?
Pokožka miminka je velmi citlivá a náchylná k nejrůznějším alergickým reakcím, vyrážkám a ekzémům, proto je nezbytné dbát na správnou péči o jeho oblečení, abychom předcházeli podráždění. Jak správně prát a žehlit oblečení pro miminka?
Každá milující maminka chce pro své děťátko jen to nejlepší, a to se týká samozřejmě i jídla. Některé maminky připravují domácí stravu a doplňují ji kupovanou kojeneckou výživou, jiné příkrmy převážně kupují a občas něco uvaří. Ty se někdy setkávají s názorem, že to pro jejich dítě není dobrá volba. Vybrali jsme několik nejčastějších argumentů proti kupované kojenecké výživě a pokusili se na ně odpovědět. Vycházeli jsme při tom z postupů při výrobě Hamánkových kojeneckých výživ.
A zase pláč a skřípění zubů. To druhé v mém podání, protože dvouměsíční Máťa nebyl ještě chrupem vybaven. To bude tím kozím sýrem s brusinkami, míní moje matka, babička vřeštícího kojence. Snědla jsi večer topinku s česnekem, připomíná mi včerejší prohřešek rozespalý manžel. Neměla jsi k obědu čočku? Sýr? Brokolici? Utopence? Brambory? Nakládané okurky?
