Hamánek - Víceleté rozdíly mezi sourozenci

Starší dítě jako třetí rodič? 

Odborníci říkají, že sourozenci s větším věkovým rozdílem mohou vedle sebe vyrůstat jako dva jedináčci. Nemusejí ani prožívat typické sourozenecké vztahy, k nimž patří obvyklé „opičení“, kdy se mladší dítě snaží ve všem napodobovat to starší a učit se od něj. V případě většího věkového rozdílu se pak starší dítě může stát jakýmsi třetím rodičem, kterému je většinou přisouzeno s mladším dítětem vypomáhat, hlídat ho, starat se o něj, učit ho apod. To však neznamená, že si v budoucnu nevytvoří hezký, plnohodnotný sourozenecký vztah. Vždyť ani věková blízkost sourozenců nezaručuje, že si budou ve všem rozumět. Svou roli v tom pochopitelně nehraje jen jejich povaha, ale také výchova rodičů.

Radka a Natálka: Vyrůstaly vedle sebe jako dva jedináčci

„Brzy po narození své mladší sestřičky jsem pochopila, že mi bude přidělena role chůvy nebo au-pairky. Bylo mi 16 let, když si naši na stará kolena pořídili druhé dítě,“ začíná své vyprávění 28letá Radka. „Chodila jsem na gymnázium a měla spoustu různých zájmů, chtěla jsem chodit se spolužačkami do kina, za sportem, do kaváren, ale dost často jsem měla jiný program – hlídání ségry. 

Dlouhou dobu mě to dost štvalo a měla jsem rodičům za zlé, že mě odsunuli na druhou kolej a pořídili si miminko. Navíc mamka šla hned po roce zpátky do práce a mně často svěřovala hlídání,“ vzpomíná Radka, která je dnes sama maminkou dvouletého Tadeáše. Že má o 16 let mladší sestru, pro ni bylo těžké přijmout. Vyrůstaly vedle sebe jako dva jedináčci. „Vzpomínám na to, když mi bylo kolem devatenácti, jak jsem se styděla chodit se ségrou ven, lidé si totiž mysleli, že je to moje dítě, a já nechtěla vypadat jako ta mladá, nevyzrálá matka,“ vysvětluje.

S mladší sestrou Natálkou našly společnou řeč až později. „V pětadvaceti jsem se vdala a odešla z domova. A to byl ten zlomový okamžik, kdy jsem si uvědomila, jak mi ségra chybí a jak ji mám ráda,“ pokračuje Radka. „A tak trochu legrační je, že teď se naše role pomalu obrací. Tadeáškovi jsou dva roky, Natálce dvanáct. Až začne chodit na střední, budu ráda, když mi ho občas pohlídá - třeba když budu chtít vyrazit do kina. Věřím, že to Natálka ráda udělá, ale rozhodně ji nebudu do ničeho nutit,“ směje se Radka.

Radčin příběh potvrzuje to, co tvrdí i řada psychologů – sourozenci, mezi nimiž je větší věkový rozdíl, si k sobě mohou hledat cestu pomaleji. Často objeví ty pravé sourozenecké vztahy až v dospělosti. Spousta takových se shoduje v tom, že na společné hraní si nevzpomínají, skoro každý si vzpomene spíš na to, že starší sourozenec toho mladšího hlídal. Odborníci však varují, že toto není správná cesta.

Pokud se starší rodiče rozhodnou mít ještě jedno dítě, měli by zvážit všechna pro a proti: 

• Pomineme-li zdravotní stav obou rodičů, pak je třeba pečlivě promyslet všechny další aspekty – zda se rodiče cítí na to vychovávat dítě „na stará kolena“, zda mu ještě budou v jeho deseti patnácti letech stačit, když bude chtít jet na lyže, zda budou schopni tolerovat jeho pubertální roky apod.
• Pokud se starší rodiče na další dítě cítí, pak jej musí do rodiny přijmout se vším všudy. Je třeba připravit se na noční pláč, nedostatek vlastního spánku, na ztrátu klidu a zažité pohody v domácnosti, protože miminko ji zkrátka naruší.
• Je třeba myslet na staršího sourozence nebo starší děti, které to vše budou muset prožívat společně s rodiči. Pořídit si miminko bylo rozhodnutím právě rodičů, nikoli staršího sourozence, jeho život by to tak nemělo nikterak výrazně narušit! Rozhodně by ho rodiče neměli stavět do role třetího rodiče.
• Velkou chybou také je, když rodiče začnou podvědomě upřednostňovat mladší dítě. To může vyvrcholit sourozeneckou rivalitou, která se může přenést až do dospělosti.

Hamánek č. 14, zima 2013/2014

foto: shutterstock.com