Jaký je ideální věkový rozdíl mezi sourozenci? Správná odpověď na tuto otázku neexistuje. Nejčastěji jsou sourozenci od sebe 2–4 roky, což přináší výhody v podobě prodloužené mateřské dovolené, děti mají podobné zájmy, více si spolu hrají, mohou chodit do stejné školky a následně školy, vzájemně se od sebe učí. Protipólem tomuto „optimálnímu stavu“ jsou rodiče, kteří vychovají své první dítě téměř do dospělosti a teprve poté si pořídí dítě druhé…
Odborníci říkají, že sourozenci s větším věkovým rozdílem mohou vedle sebe vyrůstat jako dva jedináčci. Nemusejí ani prožívat typické sourozenecké vztahy, k nimž patří obvyklé „opičení“, kdy se mladší dítě snaží ve všem napodobovat to starší a učit se od něj. V případě většího věkového rozdílu se pak starší dítě může stát jakýmsi třetím rodičem, kterému je většinou přisouzeno s mladším dítětem vypomáhat, hlídat ho, starat se o něj, učit ho apod. To však neznamená, že si v budoucnu nevytvoří hezký, plnohodnotný sourozenecký vztah. Vždyť ani věková blízkost sourozenců nezaručuje, že si budou ve všem rozumět. Svou roli v tom pochopitelně nehraje jen jejich povaha, ale také výchova rodičů.
„Brzy po narození své mladší sestřičky jsem pochopila, že mi bude přidělena role chůvy nebo au-pairky. Bylo mi 16 let, když si naši na stará kolena pořídili druhé dítě,“ začíná své vyprávění 28letá Radka. „Chodila jsem na gymnázium a měla spoustu různých zájmů, chtěla jsem chodit se spolužačkami do kina, za sportem, do kaváren, ale dost často jsem měla jiný program – hlídání ségry.
Dlouhou dobu mě to dost štvalo a měla jsem rodičům za zlé, že mě odsunuli na druhou kolej a pořídili si miminko. Navíc mamka šla hned po roce zpátky do práce a mně často svěřovala hlídání,“ vzpomíná Radka, která je dnes sama maminkou dvouletého Tadeáše. Že má o 16 let mladší sestru, pro ni bylo těžké přijmout. Vyrůstaly vedle sebe jako dva jedináčci. „Vzpomínám na to, když mi bylo kolem devatenácti, jak jsem se styděla chodit se ségrou ven, lidé si totiž mysleli, že je to moje dítě, a já nechtěla vypadat jako ta mladá, nevyzrálá matka,“ vysvětluje.
„Zachovat si pocit mládí nebo zaplnit prázdnotu po odchodu prvních dětí jsou nejčastější důvody, proč starší ženy mají děti,“ uvádí sexuoložka a psycholožka Hana Fifková.
S mladší sestrou Natálkou našly společnou řeč až později. „V pětadvaceti jsem se vdala a odešla z domova. A to byl ten zlomový okamžik, kdy jsem si uvědomila, jak mi ségra chybí a jak ji mám ráda,“ pokračuje Radka. „A tak trochu legrační je, že teď se naše role pomalu obrací. Tadeáškovi jsou dva roky, Natálce dvanáct. Až začne chodit na střední, budu ráda, když mi ho občas pohlídá - třeba když budu chtít vyrazit do kina. Věřím, že to Natálka ráda udělá, ale rozhodně ji nebudu do ničeho nutit,“ směje se Radka.
Radčin příběh potvrzuje to, co tvrdí i řada psychologů – sourozenci, mezi nimiž je větší věkový rozdíl, si k sobě mohou hledat cestu pomaleji. Často objeví ty pravé sourozenecké vztahy až v dospělosti. Spousta takových se shoduje v tom, že na společné hraní si nevzpomínají, skoro každý si vzpomene spíš na to, že starší sourozenec toho mladšího hlídal. Odborníci však varují, že toto není správná cesta.
Pokud se starší rodiče rozhodnou mít ještě jedno dítě, měli by zvážit všechna pro a proti:
+ Prožijete si mateřství naplno hned dvakrát. Na druhé dítě máte spoustu času, také už máte jako matka více zkušeností. Miminko vám do života přinese novou energii.
+ Starší sourozenec vám bude ve výchově pomocníkem. Pro toho mladšího se stane přirozeným vzorem, pomůže mu s učením, s prvními láskami i zklamáním. Starší sourozenec by však neměl suplovat rodiče!
- Mezi sourozenci se nemusí vytvořit bližší vztah. Neprožijí spolu dětství a společné hraní. Každý vyrůstá „v jiné době“. Mohou si tak k sobě najít cestu až v dospělosti.
- Obě děti vyrůstají jako „psychologičtí jedináčci“. Mohou se cítit osaměle či dokonce bojovat o rodičovskou lásku.
Hamánek č. 14, zima 2013/2014
foto: shutterstock.com
Mám v živé paměti obrázek batolete navlečeného v kombinéze, které se hystericky zmítá v kaluži rozbředlého sněhu mezi střepy po silvestrovské veselici. Nacpat ho do kočárku je prakticky nemožné. Ale bez něj se nehneme ani o centimetr. Co teď?
Dva dny ve školce po nemoci a pak zase týden doma s velkou rýmou a bolavým ouškem. Tak se to táhne celý podzim a zimu, někdy i jaro. Dítě se doma nudí, matka šílí, dětská lékařka jen opakuje, že je to v prvních školkových letech normální. Co s tím?
Strávila jsem jeden prázdninový týden na chatě s kamarádkou, jejím ročním synkem a pytlem rohlíků. Rohlík zvaný lidově „gumák“ se totiž ukázal jako nejlepší lék na všechny strasti batolete.
Některé otázky je lepší nepokládat. Zvlášť pokud proti vám stojí nastávající maminka po probdělé noci, která už si sotva vidí na špičky u nohou. Pozor, hormony dokáží hodně. Nedivte se, že některé těhotné jsou ostré jako břitva!
Hledáte místo, které bude odpovídat vašim náročným požadavkům a které poskytne prostor i pro vaše děti?
Pokožka miminka je velmi citlivá a náchylná k nejrůznějším alergickým reakcím, vyrážkám a ekzémům, proto je nezbytné dbát na správnou péči o jeho oblečení, abychom předcházeli podráždění. Jak správně prát a žehlit oblečení pro miminka?
Každá milující maminka chce pro své děťátko jen to nejlepší, a to se týká samozřejmě i jídla. Některé maminky připravují domácí stravu a doplňují ji kupovanou kojeneckou výživou, jiné příkrmy převážně kupují a občas něco uvaří. Ty se někdy setkávají s názorem, že to pro jejich dítě není dobrá volba. Vybrali jsme několik nejčastějších argumentů proti kupované kojenecké výživě a pokusili se na ně odpovědět. Vycházeli jsme při tom z postupů při výrobě Hamánkových kojeneckých výživ.
A zase pláč a skřípění zubů. To druhé v mém podání, protože dvouměsíční Máťa nebyl ještě chrupem vybaven. To bude tím kozím sýrem s brusinkami, míní moje matka, babička vřeštícího kojence. Snědla jsi večer topinku s česnekem, připomíná mi včerejší prohřešek rozespalý manžel. Neměla jsi k obědu čočku? Sýr? Brokolici? Utopence? Brambory? Nakládané okurky?
