Hamánek - Biatlonista Jaroslav Soukup: Od narození jí říkám princezno

Co pro vás bylo emočně náročnější – zisk první medaile na olympiádě, nebo narození první dcery? Jak na oba okamžiky vzpomínáte?

Narození dcery bylo plánované, věděl jsem dlouho dopředu, že se to stane, a tak jsem se na to mohl připravit a těšit se. Oproti tomu medaile přišla nečekaně. Byly to tak naprosto rozdílné emoce. Ale zrození potomka je rozhodně mnohem silnější a hlavně déle trvající zážitek.

Byl jste u porodu?

Ano, byl a jsem za to moc rád. Mohl jsem podporovat manželku a vidět, jak naše dcera přichází na svět.

Po olympiádě v Soči jste se nechal slyšet, že za medailovou odměnu pořídíte dceři skluzavku. Už je tato hračka doma?

Jedna malá už je doma a na pořádnou velkou si Adélka počká, až trochu poporoste.

Vaše Adélka právě oslavila své první narozeniny. Jaká byla oslava?

První narozeniny se oslavují celý měsíc! (směje se) A v tomto duchu také stále jedeme. Nejdříve si narozeniny užila společně s dětmi při cvičení, plavání a jízdě na koni. Pak jsme to oslavili i s celou rodinou.

Co všechno už umí a čím vám dělá radost?

Adélka nám dokáže ukázat, že má hlad, že vidí pejska, krásně chodí, pomáhá při převlékání… Dělá paci, paci, šiju boty do roboty, jak je velká, pápá nebo umí zaznakovat, že chce ještě, že svítí světlo nebo že vidí kytičku. Je to naše šikovná holčička a každou chvíli se učí něco nového.

Říká už nějaká slovíčka? Už jste od ní slyšel ono magické „táta“?

Teď se naučila krásně říkat hají. Jinak umí říkat, jak dělají nějaká zvířata, třeba haf haf, bů bů… Lvíčka, ovečku a rybičku umí perfektně. Zatím neumí říct máma, táta, ale krásně říká Áďa.

Jaký je Adélčin jídelníček, co jí chutná?

Manželka ještě kojí a k tomu jí dáváme hodně ovoce, zeleniny a mléčných výrobků. Vaříme z biopotravin a snažíme se, aby vyzkoušela co nejvíce chutí. Do jídelníčku jsme tak zapojili třeba pohanku, jáhly nebo červenou čočku. Po prvních narozeninách Áďa pomalu začíná ochutnávat i naše jídla, samozřejmě nesolená a nekořeněná. Měla už koprovku, těstoviny s rajskou omáčkou nebo pečené kuře, ale nejraději má vařené brambory. Dá se tak říct, že její jídelníček je rozmanitý.

A jak jí chutnají kojenecké výživy a nápoje od Hamánka?

Nejen Adélka, ale i její maminka mají nejraději cestovní ovocné svačinky od Hamánka. Po banánové se Adélce dělají boule za ušima. (směje se) Odmala střídáme vlastní stravu s příkrmy od Hamánka. Vyzkoušeli jsme snad všechny a všechny Adélka baští s oblibou.

Co dělá Adélka nejraději se svým tatínkem?

Tak kromě usínání se mnou dělá ráda všechno. Zrovna dnes to manželka vystihla přesně: Já jsem tu pro Adélku přes den a manželka večer a přes noc, to já šanci nemám… Teď mi nastalo krásné tatínkovské období – natahuje často ručičky, abych ji zvedl do náručí. Ale stejně – máma je máma!

Bude to tátova princezna? Má vás „omotaného kolem prstíku“?

Už od narození jí říkám princezno, ale snažíme se, aby si nás moc kolem prstu neomotala… Ale na druhou stranu, co bych pro svoji princeznu neudělal, že? (směje se)

Plánujete pořídit Adélce sourozence?

Občas plánujeme, ale není jednoduché starat se už o jedno malé dítě, takže když budou dvě, bude to ještě náročnější. Tak nevím, jestli to někdy dopadne. Uvidíme…

Foto: archiv J. Soukupa

Hamánek č. 16 – léto 2014