Někteří rodiče vychovávají autoritativně a jejich děti musí hlavně poslouchat a plnit příkazy. Jiní zase nevychovávají vůbec. Ti svým dětem žádné hranice nedávají a je jim téměř jedno, jakým směrem se děti ubírají. Ani jedno není v pořádku. Ideální je zlatá střední cesta – vymezit dětem hranice tak, aniž bychom jim ubírali právo na svobodné rozhodování.
Dítě, které vyrůstá jen v příkazech a zákazech, bude v dospělosti vnitřně nesvobodné, nebude si umět se svobodou poradit. Dětská psycholožka Tereza Beníšková říká: „Z dětí, kterým rodiče stále říkají, co mají dělat, a vše jim přesně organizují, se stávají dospělí lidé, kteří o vlastní svobodu vlastně nestojí, obtěžuje je, nevědí, co s ní. Jsou nejistí, když o sobě mají rozhodovat sami, proces rozhodování a převzetí zodpovědnosti za vlastní rozhodnutí je pro ně natolik obtížný, že se většinou přimknou k nějakému autoritativnímu vůdci, který jim dá návod, jak žít vlastní život.“
Dítě se samostatným rozhodováním o sobě učí také nést zodpovědnost za svá rozhodnutí.
Není lehké najít rovnováhu mezi tím, co už je moc, a naopak co je zase moc málo. Neomezovat svobodu dítěte, ale zároveň mu dát pocit bezpečí díky pevným hranicím. Kdy s výchovou začít? V podstatě od narození. Přesto se připravte na to, že kolem tří let přijde období prvního vzdoru, kdy chce dítě všechno dělat samo, nerado se podřizuje a velmi často vzdoruje příkazům. To je chvíle, kdy byste měli jako rodiče nejpozději stanovit pevné a bezpečné hranice.
Kolik svobody tedy dítěti dát? Tolik, kolik jí aktuálně vzhledem ke své vývojové fázi dítě potřebuje. Čím bude starší, tím víc. Svoboda k životu nutně patří. Už malé dítě se často dožaduje osobní svobody větičkou ,já sám‘ a nechce, aby za něj jiní dělali to, co může udělat samo. Proč tedy zavazovat tkaničku u boty, když to chce zkusit dítě samo? Ano, vy to budete mít sice rychleji, ale ať si to zkusí!
Jako rodiče byste měli nastavit dítěti mantinely, hranice, o kterých rozhodujete tak, aby byl život pro dítě bezpečný (například, kdy smí samo ven a kdy nesmí chodit samo, v kolik se má vrátit atd.).
Nechte ale dítě rozhodovat o věcech, které neohrožují jeho život – nechte mu volnou ruku při výběru toho, co si vezme na sebe, s kým se bude přátelit, jestli si domácí úkoly udělá hned po příchodu ze školy, nebo později odpoledne…
Nechte dítě čas od času, aby si dělalo, co chce. Vy jako rodiče buďte pouze pasivně přítomní. Tato možnost dává dětem pocit svobody, která posiluje jejich sebedůvěru.
Hamánek č. 17, podzim 2014
Foto: Shutterstock
Musíte být přihlášen(a), abyste mohl(a) přispívat do diskuse.
Mám v živé paměti obrázek batolete navlečeného v kombinéze, které se hystericky zmítá v kaluži rozbředlého sněhu mezi střepy po silvestrovské veselici. Nacpat ho do kočárku je prakticky nemožné. Ale bez něj se nehneme ani o centimetr. Co teď?
Dva dny ve školce po nemoci a pak zase týden doma s velkou rýmou a bolavým ouškem. Tak se to táhne celý podzim a zimu, někdy i jaro. Dítě se doma nudí, matka šílí, dětská lékařka jen opakuje, že je to v prvních školkových letech normální. Co s tím?
Strávila jsem jeden prázdninový týden na chatě s kamarádkou, jejím ročním synkem a pytlem rohlíků. Rohlík zvaný lidově „gumák“ se totiž ukázal jako nejlepší lék na všechny strasti batolete.
Některé otázky je lepší nepokládat. Zvlášť pokud proti vám stojí nastávající maminka po probdělé noci, která už si sotva vidí na špičky u nohou. Pozor, hormony dokáží hodně. Nedivte se, že některé těhotné jsou ostré jako břitva!
Hledáte místo, které bude odpovídat vašim náročným požadavkům a které poskytne prostor i pro vaše děti?
Pokožka miminka je velmi citlivá a náchylná k nejrůznějším alergickým reakcím, vyrážkám a ekzémům, proto je nezbytné dbát na správnou péči o jeho oblečení, abychom předcházeli podráždění. Jak správně prát a žehlit oblečení pro miminka?
Každá milující maminka chce pro své děťátko jen to nejlepší, a to se týká samozřejmě i jídla. Některé maminky připravují domácí stravu a doplňují ji kupovanou kojeneckou výživou, jiné příkrmy převážně kupují a občas něco uvaří. Ty se někdy setkávají s názorem, že to pro jejich dítě není dobrá volba. Vybrali jsme několik nejčastějších argumentů proti kupované kojenecké výživě a pokusili se na ně odpovědět. Vycházeli jsme při tom z postupů při výrobě Hamánkových kojeneckých výživ.
A zase pláč a skřípění zubů. To druhé v mém podání, protože dvouměsíční Máťa nebyl ještě chrupem vybaven. To bude tím kozím sýrem s brusinkami, míní moje matka, babička vřeštícího kojence. Snědla jsi večer topinku s česnekem, připomíná mi včerejší prohřešek rozespalý manžel. Neměla jsi k obědu čočku? Sýr? Brokolici? Utopence? Brambory? Nakládané okurky?