„To za nás nebylo“ aneb ohlédnutí za mateřstvím v době minulé. Část 2: Už jsme doma! Ale jak dlouho?
Nastal čas spanilé jízdy z porodnice domů. Máma mě zabalila do zavinovačky a naložili mě do nablýskané Škody 100. Táta občas z legrace tvrdí, že jsem se poprvé vezla u zadního okýnka v krabici od banánů, tak malinká jsem prý byla, ale máma vždycky protestuje. Pevně mě svírala v náručí, aby se mi nic nestalo. O nějaké sedačce nebo bezpečnostních pásech se nám mohlo jenom zdát.

