Nastal čas spanilé jízdy z porodnice domů. Máma mě zabalila do zavinovačky a naložili mě do nablýskané Škody 100. Táta občas z legrace tvrdí, že jsem se poprvé vezla u zadního okýnka v krabici od banánů, tak malinká jsem prý byla, ale máma vždycky protestuje. Pevně mě svírala v náručí, aby se mi nic nestalo. O nějaké sedačce nebo bezpečnostních pásech se nám mohlo jenom zdát.
V rodném panelákovém bytě mě čekal čerstvě vytapetovaný pokojíček, postýlka, kupička látkových plen a kojeneckých oblečků a modrý nafukovací bizon. Dárek od maminčin kolegyň z podniku. V kočárkárně, která praskala ve švech, parkoval zbrusu nový kočárek Liberta ostře zelené barvy s plastovými okénky po obou bocích. Vykukovala jsem jimi ven a sledovala ulice plné dalších kočárků, které kupodivu v šedém socialismu hrály všemi barvami. Bylo období babyboomu, tak se tomu ovšem tehdy neříkalo, a mělnická Liberta jela na plné obrátky.
Máma sice snila o německém kočárku Stegner z Tuzexu, ale musela se ho vzdát na úkor další novinky v naší domácnosti. Byla to automatická pračka Supertatramat, do které se na rozdíl od starších modelů vkládalo prádlo zepředu. Na hit tehdejšího trhu se čekalo dlouho, pořadníky byly plné. Ale trpělivost se vyplatila. Pračka se stala rodinným přítelem, neocenitelným pomocníkem při zdolávání hor látkových plen. Občas si na to vzpomenu, když nesu k popelnici pytel plný použitých „jednorázovek“.
Po pár týdnech přibyl do naší rodiny další souputník – sušené mléko v prášku. „Proč tak brzy? Kojení ti nešlo, mami?“ ptám se. „Nikdo se nad tím nezamýšlel. Lahev dávaly všechny mámy kolem. Když jsem si postěžovala u doktora, že často pláčeš, řekl, ať nasadíme umělé mléko. Hotovo dvacet.“ Mami, občas ti závidím, že dokážeš vidět věci tak jednoduše. Vzdala bych to tenkrát tak snadno i já?
Spolu s mlékem v prášku se do naší rodiny začalo vkrádat téma „rodina versus práce“. Peněz nebylo nazbyt. Nový kočárek a pračka vysály rodinný rozpočet až na dno. Babička do práce nechodila, a tak padlo logické rozhodnutí. Půl roku doma s dítětem a zpátky do práce. Nebylo to nic neobvyklého. Na začátku sedmdesátých let sice byla takzvaná mateřská dovolená prodloužená z jednoho na dva roky a pro některé matky byl zaveden mateřský příspěvek, jesle přesto praskaly ve švech.
Já jsem si ovšem mohla užívat „luxusu“ doma s babičkou. „To by ses divil, Jonášku, “ říkám synkovi, který se usilovně snaží nacpat rohlík mezi lednici a myčku. „To my spolu bude válčit ještě alespoň dva roky, viď?“ Uvidíme.
„To za nás nebylo“ aneb ohlédnutí za mateřstvím v době minulé:
Část 2: Už jsme doma! Ale na jak dlouho?
Část 3: Jesle aneb Ke strojům, batolata!
Foto: Shutterstock
Mám v živé paměti obrázek batolete navlečeného v kombinéze, které se hystericky zmítá v kaluži rozbředlého sněhu mezi střepy po silvestrovské veselici. Nacpat ho do kočárku je prakticky nemožné. Ale bez něj se nehneme ani o centimetr. Co teď?
Dva dny ve školce po nemoci a pak zase týden doma s velkou rýmou a bolavým ouškem. Tak se to táhne celý podzim a zimu, někdy i jaro. Dítě se doma nudí, matka šílí, dětská lékařka jen opakuje, že je to v prvních školkových letech normální. Co s tím?
Strávila jsem jeden prázdninový týden na chatě s kamarádkou, jejím ročním synkem a pytlem rohlíků. Rohlík zvaný lidově „gumák“ se totiž ukázal jako nejlepší lék na všechny strasti batolete.
Některé otázky je lepší nepokládat. Zvlášť pokud proti vám stojí nastávající maminka po probdělé noci, která už si sotva vidí na špičky u nohou. Pozor, hormony dokáží hodně. Nedivte se, že některé těhotné jsou ostré jako břitva!
Kupte 3 produkty značky Hamánek a soutěžte každý týden o 8 rodinných pobytů v GRAND HOTEL BELLEVUE **** ve Vysokých Tatrách.
Pokožka miminka je velmi citlivá a náchylná k nejrůznějším alergickým reakcím, vyrážkám a ekzémům, proto je nezbytné dbát na správnou péči o jeho oblečení, abychom předcházeli podráždění. Jak správně prát a žehlit oblečení pro miminka?
Každá milující maminka chce pro své děťátko jen to nejlepší, a to se týká samozřejmě i jídla. Některé maminky připravují domácí stravu a doplňují ji kupovanou kojeneckou výživou, jiné příkrmy převážně kupují a občas něco uvaří. Ty se někdy setkávají s názorem, že to pro jejich dítě není dobrá volba. Vybrali jsme několik nejčastějších argumentů proti kupované kojenecké výživě a pokusili se na ně odpovědět. Vycházeli jsme při tom z postupů při výrobě Hamánkových kojeneckých výživ.
Je lepší v pokročilém stupni těhotenství klepat kosu v krutých mrazech nebo snášet úmorné vedro? S těhotnou kamarádkou Jitkou jsme vedly debatu na tohle téma, právě když digitální teploměr za oknem ukazoval pěkných 34 stupňů nad nulou. Jitka se zakousla do dalšího dílku melounu a hodila nohy na konferenční stolek. Evidentně jí bylo ještě větší vedro než mně.
